V.I.P. o fotografii


Filip Renč

Filip Renč si užíval ve Velké Bíteši chvíle slávy. Jeho hvězda, zde bude zdobit chodník před proslulou restaurací „U Raušů“. A tam je skutečně dobrá společnost. Při této příležitosti se jsme se zeptali.

Co vy a fotografie. Máte ji rád?

To je hezká otázka, to mi nikdo ještě nedal. Oceňuju to a vážím si toho. Do fotografie mě uvedl můj táta, který mě začal učit , když jsem měl 9 roků. Koupil mi tehdy fotoaparát Etjud za 70 korun, abych se naučil vůbec nějak fotit. Byl bakelitovej, ale dělal velice slušný fotky. Otec vystudoval kameru, takže mně potom učil vyvolávat černobílý fotky. Bylo mně asi 10 let a už jsem si dělal vlastní fotografie. Takový 1:1. Neuměl jsem si je zvětšovat, udělal jsem jen kontakty. Potom když jsem šel na Famu tak jsem měl dva roky fotografii na katedře dokumentární tvorby, tak že jsem dva roky dělal fotografický zkoušky a různý kompozice. Dalo by se řící, že jakousi základní fotografickou průpravu mám. Ale jsou lepší fotografové, tak jsem se na to vykašlal!

Máte doma fotoaparát, dělate nyní fotky?

  • Mám digitální foťáky, dělám si fotky z natáčení, když máme herecký castingy tak si fotím ty lidi, pak si to natáhnu do počítače, ale zatím jsem do nějaké umělecké, nebo dokumentární fotografie nezabrousil.

Když jdu navýstavu fotek, tak mě zajímají hlavně reportážní fotky, jako je World Press Photo atd.*

Zaujala vás nějaká výstava nebo nějaký talent?

Zaujal mě fotografický talent hrce Marka Vašuta, ne proto že mi hrál ve filmech, nebo že se známe. Nato že to má jako herec na hony vzdáleno, tak dělá pěkný fotky. Pak mám hrozně rád Jana Saudka, který má v těch fotkách příběhy. Jsou to fotky nad kterými se musíte zamyslet.....k tomu co potom snímku předcházelo, nebo co bude následovat a taky mi dělal dva plaktáty na dva moje filmy Rekviem pro panenku a Román pro ženy. Jeho umění , které je už od stovek fotografů napodobované je mi velice blízké. Je v tom sex, erotika, nebe i peklo. Moc se mi to výtvarně líbí, tak že to je takový můj favorit. Pak ze současných fotografů mám rád Jakuba Ludvíka, Davida Krause.

Kdyby jste byl fotopeportér a mohl si vybrat, jaké náměty by jste chtěl zpracovávat?

Určitě by se mi líbila taková témata co fotí Jan Šibík. To je myslím fantastickej a odvážnej muž a dělá velice důležitý fotky, který nejsou jenom fotografiema, ale jsou i sdělením o nějaké politické, nebo sociální situaci daleko od Evropy a myslím, že u toho kolikrát riskuje i život.Takže se mi líbí fotografie, které nejsou jen pěkný obrázek, ale nesou nějakou novou informaci. Když dělat fotografii, tak nějakou, která lidem pomáhá, mimo to že je hezká, ale že má i sdělení. Tak to je určitě ten Šibík. To je ten Top Ten, který se nestydí fotit věci, které by se nám konzumentům tady v Evropě nelíbili, ale který jsou strašně důležitý vidět.

V jakém stavu máte svůj domácí archiv?

Mám to všechno v krabici od vína ,kde je to halabala, ale jsou to fakt turistický fotky. Většinou fotím rád když jedu třeba do Asie. Nemám v tom pořádek, proto že se nepovažuju za profesionálního fotografa. Na to jsou lidi lepší. Když točíme film, tak je to taky fotografie, je to věc světla a stínu, svět estetiky, vystižení okamžiku a to je věc kamery. Ta je vlastně jen obživlá fotografie.Tak že s fototgrafií – obživlou pracuji každý den. Nebo když píšu scénář, nebo nějakou věc, která se bude filmovat, tak taky přemýšlím o tom jak to bude nasnímaný, v jaké atmosféře se bude točit. Fotografie je jenom umění světla a stínu. Musíte to umět nasvítit a vědět kdy zmáčknout tu spoušť, v jakém okamžiku.

V současné době nepanují zrovna nejlepší vztahy mezi fotografy a osobnostmi. Jak se díváte na vzniklou situaci vy.Vadí vám, když jste na veřejném prostrantví a fotí vás?

Mám rád profesionální, umělecké a reportážní fotografy. Nemám rád fotografy typu, že když je člověk někde na premiéře a dá si chlebíček a bulvárná fotograf hned loví snímky, jestli vám neupadne od pusy šunka. Tak takový neuznávám! To jsou podle mě klasičtí paparazziové a né umělci. Mám rád fotografy umělce.

Máte nějakou oblíbenou fotku?

Mám. Fotila ji Sára Saudková a vyfotila mě s Janem Saudkem v jeho ateliéru. Tu mám doma. A pan Saudek pod to napsal Generation 2005. To je moje nejoblíbenější fotka. Jsem na ni pyšnej!